„Harry, pojď rychle! Našel jsem ho, myslím, že jsi měl pravdu. Mysíš jsem přijít dřív, než se sem dostanou ostatní!“
„Hned jsem tam, Remusi. Jen si vezmu plášť. Jsou odstraněna ta ochranná kouzla?“ zeptal se Harry v ohništi.
„Ano,“ řekl Remus triumfálně, „dát ti přesné souřadnice.“
Harry vysprintoval do svého pokoje ve druhém patře a ingoroval znechucené tlumené výkřiky portrétů, kterého nazývaly nečistým atak podobně. Rychle sebral neviditelný plášť s kufru a zmizel. Přemístil se do tmavého tunelu lemovaného zamřížovanými mistnostmi. I s rozsvícenou hůlkou jen těžko viděl postavu Remuse, který na něj čekal na konci tunelu. Pach,který se tím tunelem táhl ho málem donutil zvracet, pach hnijícího masa, výkalů protínal vzduch. Bzučící mouchy se vznášely všude kolem, že vytvářeli dojem, že tunel černejší než ve skutečnosti.
„Tady dolů, rychle!“ zašeptal hlasitě Remus.
Harry proběhl skrz roj hmyzu a přišel na plošinku před poslední celou: „Sakra! Ten bastard Greyback, on to opravdu udělal.“
Mříýe, potažené čímsi zeleným, byly neobvykle vyrobeny ze železa. Cela byla tak malá, že zvíře vevnitř se tam jen taktak vešlo, ale přesto se zvíře snažilo dostat co nejdál od mříží. Potvora se třásla a kňučela ve spánku s tváří otočenou ke zdi.
Harry se podával s očekáváním na Remuse: „Budu si jistý jen když uvidím jeho oči.“ zašeptal Harry a sklonil se k zemi, aby měl lepší výhled na toho příšerně páchnoucího, špínou pokrytého stříbrného vlka.
„Zavolej na něj, Harry, musíme spěchat. bystrozoři jsou v patře nad námi a hledají přeživší.“
„Draco, Draco, jsi to ty?“ zašeptal Harry a koukal na hřbet ubohému vlkovi.
Vlkovi se zachvěli jeho velké špinavé uši a hlasitě zakňučel a schoulil so pevnější kuličky. Hřbetem se přitom dotkl mříží a bolestně zavyl. Pomalu se vyškrábal na tlapy. A otočil hlavu.
Harry couvl před vlkem, který na něj vycenil zuby a vrčel na vetřelce. Harry se ale nekoukal na jeho vyceněné tesáky, snažil se zaostřit na vlkovy oči. Proižek zelené byl sotva vidět kolem černé rozšířené pupily, ale Harry věděl, že je to on.
„Draco, to jsem já, Potter. Neublížím ti. Je konec. Všichni jsou pryč.“
Vlk naklonil hlavu na stranu a zíral na dva kouzelníky a zakňučel.
“Ano, Draco, jsou pryč. Musím tě dostat odtud pryč dřív, než sem dorazí bystrozoři a najdou tě. Vemu tě k sobě domů a k tvé matce. Zůstala u mě. Chceš jít domů, Draco?“
Vlk zíral do Harryho očí a nepřerušil kontakt a potom si sedl na zadní. Vyceněné zuby však zůstaly.
„Draco, hodím ti starou botu, je to přenášedlo. Jen ho zkousni a budeš pryč z tohohle pekla.“ Harry mu hodil starou botasku, vlk ji očuchal, podíval se zpátky na Harryho a pak ji zkousnul.